Marie Formáčková je spisovatelka, která miluje lázně
Na besedy pro pacienty a klienty přijela po čase do Janských Lázní novinářka a spisovatelka Marie Formáčková, která v 90. letech vedla časopis pro ženy Vlasta. Velmi dobře se také znala s Helenou Růžičkovou, o které napsala mnoho knih. Paní Formáčkovou jsme požádali o rozhovor:
Co vás napadá, když přijíždíte k nám do hor?
Kdykoliv jedu do hor, tak se těším. Žiji v centru Prahy, v naší ulici dokonce není ani žádný strom, je to příjemná změna a radost.
Potkáváte se tu s návštěvníky, kteří jsou tu třeba na dovolené, ale i s pacienty o berlích a na vozíčku, kteří se zde léčí. Co vás napadá, když vnímáte osudy lidí se zdravotním handicapem?
Lidí se zdravotním handicapem je hodně a potkávám je v běžném životě stále. Nikdo z nás neví, co potká jeho, a já považuji za správné, že se na tyto lidi myslí, že se jim život stále usnadňuje, a to nejen v lázních.
Co nejvíce pomáhalo Vaší přítelkyni Heleně Růžičkové v jejím statečném boji s těžkou nemocí?
Určitě to byla její povaha, nikdy se ničeho nebála, byla statečná a nelekla se ani své choroby. Pořád byla dobře naladěná, a ač sama vážně nemocná, pomáhala druhým. Tehdy v roce 2002 postihly naši zemi zničující povodně a ona uspořádala desítky charitativních akcí na pomoc postiženým, kam zvala sponzory, lidi schopné pomoci. A ještě na nich lidi bavila.
Jste autorkou učebnic pro postižené žáky. Jaké to jsou učebnice? Co bylo motivem?
Tyto učebnice píše hlavně moje dcera Lucie, já jich napsala pár, když šlo o téma, s nímž mám nějaké zkušenosti. Impulzem byl můj dávný kamarád MUDr. Leoš Středa, který založil Euroinstitut pro vzdělávání handicapovaných, a právě pro jeho žáky jsou tyto učebnice určeny.
Napsala jste desítky knih, hodně jich je o známých osobnostech – hercích i prezidentech. Co Vás ovlivňuje v rozhodnutí: o tomto člověku napíšu knihu?
Abych pravdu řekla, většinou jde o objednávku z nějakého nakladatelství. Pouze deset knih s Helenou Růžičkovou bylo motivováno naším letitým přátelstvím a také Heleninou potřebou vypsat se ze všeho, co měla na srdci a chtěla to ostatním sdělit. Ještě knížky se herečkou Zitou Kabátovou vyšly z mé iniciativy, i když původně měla být knížka jenom jedna, nakonec jich bylo osm. Mám několik takových sérií, když s někým píšu, sblížím se s ním a jelikož do jedné knihy se život nevejde, většinou pokračujeme.
Loni jsme si připomněli 100 let od narození profesora Vojty. Není to inspirace pro další knihu?
Ač MUDr. Václav Vojta sám napsal víc jak stovku vědeckých prací, o jeho metodě vyšla vlastně jenom jedna kniha a o něm samotném žádná. Máte pravdu, že je to výborné téma na knihu a divím se, že to ještě nikdo neudělal. Sama mám s jeho metodou osobní zkušenost, když byl můj syn malý, měl zdravotní potíže a právě jeho metoda mu pomohla. Byť to bylo v osmdesátých letech, za minulého režimu, kdy byl doktor Vojta v emigraci, přesto tady měl své žáky, kteří v jeho díle pokračovali. A dělali to moc dobře. Takže děkuji za námět, snad vám to budu moci někdy oplatit.
Zabýváte se také literaturou o zdravé výživě. Vy sama se stravujete zdravě?
O zdravé výživě pokaždé píšu s někým jiným, ať to byl MUDr. Leoš Středa nebo odborník na zdravé stravování Vít Chaloupka. Já sama stravování moc neřeším, jím, co mi chutná a ničeho se nezříkám. Diety nedržím, protože před lety mi právě Leoš Středa řekl, že když člověk tělo dietami nezatěžuje, ono samo si najde vhodnou formu, v níž setrvá. Toho se držím.
Jste velmi akční, co je pro vás tou pravou inspirací?
To je od vás zdvořilé, ale já si moc akční nepřipadám. Jen už jsem dost stará, tak mám leccos za sebou, ale faktem je, že žádnou nabídku neodmítnu. Nedá mi to, ráda poznávám nové lidi a nové věci, ale tak to má většina lidí.
Jak vy sama nejraději relaxujete?
Lázně miluji a jezdím do nich pravidelně, většinou s dcerou nebo kamarádkami na víkendové wellness pobyty. Už jsem jich sjezdila spousty, nejen u nás, ale i v zahraničí, zrovna minulý měsíc jsem byla v termálních lázních v Maďarsku a teď zase u vás v Janských Lázních. Ale jinak relaxaci moc nedám, aspoň té aktivní ne.
Máte z Janských Lázní nějakou osobní vzpomínku?
Kdysi jsem byla v Janských Lázních pracovně, připravovala jsem reportáž pro časopis, v němž jsem pracovala, v poslední době jsem tu byla dvakrát na besedě. Pokaždé to bylo velmi příjemné. A osobní vzpomínku mám na paní Irenu Korytářovou, která besedy organizuje. Je mimořádně vstřícná, příjemná a také originální.
