Přes ordinaci psychologa ale neprocházejí všichni pacienti. Buď takovou péči nepotřebují, nebo už jsou v místě trvalého bydliště psychologicky, psychiatricky i například neurologicky sledováni. „Někteří rodiče naopak vítají možnost konzultace obtíží svého dítěte s dalším psychologem, který není zatížený případem, a požadují nezávislý názor na diagnostiku, terapii a podobně. Jiní jedinci ale návštěvu psychologa odmítají. To musíme respektovat, i když právě v lázních mají hosté čas a klid zastavit se a udělat si prostor na záležitosti, které v denním stresu nezvládají,“ říká Luboš Kasl.

Ve své praxi u dětských pacientů se většinou setkává s kombinovanými poruchami včetně psychologických zátěží. Takzvaně na denním pořádku jsou psychomotorická opoždění dětského vývoje, poruchy autistického spektra osobnosti, ADHD poruchy chování, různé formy a stupně mentální retardace. Řeší předškolní zralost a způsobilost, začleňování dítěte do kolektivu, agrese, autoagrese, neurotické stavy, spánkové deprivace, noční pomočování, u větších dětí také suicidální myšlenky. „Při práci kladu největší důraz na osobní přístup a empatii. Každý životní příběh a psychologický problém je úzce specifický, související výhradně s jedinečnou a neopakovatelnou osobností klienta. Důležité je mít pro pacienty dostatek času, osobně se jim věnovat a naslouchat. Už jen to je v naší uspěchané době povznášející a osvobozující,“ uzavírá dětský psycholog.